Svátky slunovratu

Jarek Nohavica

AmOd rána zvoní u mě telefDmon, a já ho radši nAmezvedámDm,
oAmd rána zvoní u mě telefoDmn, a já takový noAmrmální strach máDmm,
žeAm na mě vědí něco, co na sebe neDmvím ani jáAm, ani jáEm.  Am 
2:O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R:AmOči máme po otcCích a vlasy po matkDmách,
ale jsme nAmapůl sirotci a nEmapůl děti všech,
hledáme jmFéna na náhrobcDmích a jiných památkE7ách,
my bAmezprizorní, my DmumístěnE7í v panelových internátAmech.
3:V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4:Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:57.181+00:00
Výsledky hledání: